Ventilace emočního tlaku

8. dubna 2017 v 22:23 | Morgana Rinley |  Vnitřní výplivník
"Nechceš umřít hraním Babči na útěku, že ne?"
"Ne. Ale jde mi to."
"Jen oddaluješ nevyhnutelný."
"To je dost možný. Ale víš, jak mě to štve."
"Tak piš, když po tom tak šíleně toužíš."
"Všechno už ale bylo napsaný."
"Tohle ne."
"Znáš to, jak to mám se svojí vytrvalostí."
"Jo. Tak tomu nedávej žádnou důležitost. Prostě piš. Nezajímej se. A vydrží ti to."
"Není to tak jednoduchý."
"Kecáš. Jen se ti nechce se odpoutat od šílenejch myšlenek, závisti a dalších emočních blivajzů."
"Jo, je to taková moje malá závislost."
"Malá? Hrabeš se v tom už pár let a nic dobrýho ti to nepřineslo. Dávám ti za úkol být pozitivní. A tvořit bez účelu."
"Dobrej pokus, myslíš, že funguju tak jednoduše, na tlačítko?"
"Ne, ale pozitivní bys bejt mohla."
"A co z toho budu mít?"
"To se ptáš jako vážně? Budeš šťastnější."
"Zníš jen jako pseudospirituální knížka o růžovým světě."
"Zkusit."
"Hlavně na mě nechoď s 'usměj se', to miluju."
"Už jsem chtěla, ale jak chceš. Budeš psát?"
"Budu, aspoň tyhle naše rozhovory, ventilace vnitřních blbostí je zdravá."
"Rozhodně, už nemusíš boxovat do polštářů, ty už tě maj taky plný zuby."
"Nedivím se jim, taky se mám plný zuby."
"Co jsem řekla o tý pozitivitě."
"Nic není hned."
"Ale aby to někdy bylo."
"Třeba bude. Teď ale rozhodně ne."
"Fajn. Tak dobrou noc teda."
"Dobrou."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama